U nas zapłacisz kartą
Jak skutecznie leczyć alergię?
Diagnostika
Alergii a konkrétní alergeny musí diagnostikovat odborný lékař specialista – alergolog (imunolog).
Prvním krokem je základní vyšetření pohledem, pohmatem, poslechem a palpací. Součástí je odebrání kompletní zdravotní anamnézy s důrazem na rodinnou anamnézu a také rozhovor s pacientem o jeho klinických příznacích.
Lékař zjišťuje příčinu zhoršování udávaných symptomů.
Základem diagnostického postupu je alergenový kožní test. Provádí se na předloktí pacienta s podezřením na určitou formu alergie. Na kůži jsou aplikovány zředěné různé alergeny ve formě kapek.
Pokožka se v oblasti alergenové kapky mírně podráždí. Následně je vyhodnocena individuální kožní reakce pro každý jeden alergen zvlášť.
V rámci diagnostiky může být odebrán krevní vzorek pacienta pro stanovení hladiny specifických alergenových protilátek IgE. Mohou být vyšetřovány jednotlivé alergeny nebo skupina určitých alergenů.
Při podezření na jinou poruchu imunitního systému, než je alergie, jsou prováděny laboratorní testy na imunodeficitu (obranné protilátky/buněčná imunita), autoimunitu (autoprotilátky), zánětlivé parametry v krvi a protilátky v rámci prodělání nebo trvání infekce v organismu.
Součástí alergologického vyšetření bývají funkční testy (spirometrie, vyšetření plic) či mikrobiologická vyšetření (kultivace hlenu z horních cest dýchacích, vyšetření vzorku moči) a v některých případech i doporučení na zobrazovací přístrojové vyšetření (CT, rentgen, MRI).
Spirometrie je nenáročné vyšetření s cílem zjištění stavu, kapacity a výkonu plic pacienta. Jedná se o funkční vyšetření zejména u alergiků na inhalační alergeny.
Výsledkem spirometrie je graf ukazující objem vdechnutého a vydechnutého vzduchu v čase.
Příznaky
Primárním bodem pro diagnostiku a příznaky alergie je příčinná souvislosti mezi "škodlivým" podnětem a projevy alergika. Příznaky alergie spouští právě kontakt s daným alergenem, ale při vyloučení kontaktu nežádoucí příznaky alergie ustupují.
Přesné příznaky a projevy alergie závisí na zdravotním stavu, způsobu průniku a množství alergenu v organismu alergika.
Častokrát se jedná o běžné vdechnutí inhalačního alergenu, které se může projevit pocitem plného nosu, smrkáním či kýcháním. Alergie respiračního systému se mohou projevit kašlem, tlakem na hrudi či pískáním při dýchání.
Inhalační alergen může dráždit oči svěděním, zarudnutím či lokálním otokem víčka.
Při podráždění kůže je zase časté zarudnutí, vznik ekzému, otoku, specifické vyrážky či jiného nežádoucího kožního projevu.
Potravinové alergeny mohou způsobovat lokální otok ústní dutiny, nevolnost, zvracení, vodnatou stolici a jiné zažívací potíže.
Pokud se dostane alergen do krevního oběhu jedince, například při bodnutí či kousnutí hmyzem, mohou být následné příznaky nebezpečné. Může být přítomna zvýšená dušnost, těžké dýchání či pokles krevního tlaku.
Snížený krevní tlak, zblednutí a přítomnost studeného potu je nazýván také jako anafylaktický šok.
Klinický obraz anafylaktické alergické reakce závisí na množství vniklé látky a uvolnění histaminu od místa postižení.
Dochází v průběhu krátké chvíle k vazodilataci cév, k hemokoncentraci, k hypovolémii, k tachykardii (zvýšení srdečního tepu), k bronchokonstrikci (zúžení průdušek) a následně ke zvýšení respirace a plic.
Druhy alergií podle projevu:
- Alergie dýchacích cest (smrkání, plný nos. )
- Oční alergické projevy (zarudnutí, svědění. )
- Kožní alergie (vyrážka, otok, svědění. )
- Alergie gastrointestinálního traktu (nevolnost, bolest břicha. )
- Celkové alergie (slabost, únava, závrať. )
- Anafylaxe a anafylaktický šok
Vlastnosti
Alergie je přehnaná obranná reakce organismu na určitý externí faktor – nazývaný alergen. Reakce se může projevovat celkově i lokálně. Závisí to zejména na způsobu vniknutí alergenu do těla jedince.
Etiologie, příznaky, druhy alergií i alergenů, diagnostika, možnosti léčby a jiné zajímavé informace se dozvíte v článku.
Co je alergie?
Alergie je označení pro onemocnění imunitního systému člověka, při kterém dochází k imunopatologické reakci na určitý, pro organismus alergika negativní podnět z externího prostředí.
Dané látky (podněty) jsou pro zdravého jedince přirozené a nejsou obecně zdravotně škodlivé. To však neplatí pro lidi trpící alergií, jelikož jejich imunitní systém vyhodnocuje dané látky jako cizí či nebezpečné.
Alergie má různé formy, projevy a příznaky. Od mírnějších lokálních projevů (kýchání, svědění očí, plný nos) přes celotělové či kombinované reakce až po anafylaktický šok.
Alergická hypersentizitivní reakce organismu vzniká při průniku "škodlivého" podnětu do organismu. Podněty vyvolávající alergickou reakci jsou nazývány alergeny.
Při alergické reakci a průniku alergenu do těla organismus reaguje vyplavením zvýšeného množství histaminu, který je následně zodpovědný za alergické nežádoucí příznaky a projevy.
Nárůst alergiků je stále zkoumán odbornou veřejností, ale je zejména přisuzován změně životního stylu, kouření nikotinu, inhalaci výfukových plynů, minimu fyzické aktivity, nadměrnému působení stresu, vyčerpanosti a jiným dalším faktorům životosprávy.
Alergia skórna - przyczyny
Istnieje wiele potencjalnych przyczyn alergii, z których część została wcześniej omówiona w tekście artykułu. Podsumowując - do przyczyn alergii kontaktowej zalicza się między innymi:
- wiele różnych leków, takich jak na przykład penicylina
- alergeny pokarmowe - mleko, jaja, gluten, owoce morza, orzechy
- detergenty - na przykład popularne w mydłach i szamponach SLS i SLES
- dodatki do żywności - barwniki i sztuczne konserwanty
- żywice, kleje i gumy epoksydowe
- jad owadów
- alergeny wziewne - sierść, kurz, pyłki
- niektóre metale, jak na przykład kobalt czy chrom
W oparciu o objawy i przypuszczalne przyczyny alergii można rozpocząć diagnostykę problemu.
Diagnozowanie alergii skórnej
Podstawą diagnozowania alergii skórnej jest oczywiście wywiad z internistą, który najczęściej w wyniku procesu diagnostycznego kieruje pacjenta na dalsze badania.
Alergię pomagają rozpoznać różnorodne testy, takie jak na przykład popularne testy płatkowe naskórne, oznaczanie przeciwciał IgE i próby prowokacyjne.
Testy skórne to najprostsza metoda wykrywająca przyczyny alergii, która doskonale radzi sobie z oceną reakcji organizmu pacjenta na alergeny wziewne, kontaktowe i pokarmowe. Testy odbywają się poprzez naniesienie na przedramię niewielkich kropelek substancji zawierającej alergeny, przez kroplę płynu delikatnie nakłuwa się skórę, co umożliwia dotarcie alergenu do organizmu. W przypadku uczulenia, po kilkunastu minutach można zaobserwować reakcję skórną w miejscu nakłucia. Na podstawie wielkości bąbla powstałego w wyniku badania alergolog ocenia stopień uczulenia.
Innym rodzajem testu skórnego są testy płatkowe. Działają w podobny sposób co próby prowokacyjne - zamiast nakłuć stosuje się jednak specjalne plastry z alergenem, które nakleja się na skórę pacjenta i pozostawia na miejscu przez około 48 godzin. Po tym czasie sprawdzana jest reakcja na czynniki uczuleniowe.
