U nas zapłacisz kartą
Wyciśnięty pryszcz – jak zadbać o ranę?
Rana (genus)
"Brown frog" and "Pond frog" redirect here. For other uses, see Brown frog (disambiguation) and Pond frog (disambiguation).
Rana (derived from Latin rana, meaning 'frog') is a genus of frogs commonly known as the Holarctic true frogs, pond frogs or brown frogs. Members of this genus are found through much of Eurasia and western North America. Many other genera were formerly included here. [1] [2] These true frogs are usually largish species characterized by their slim waists and wrinkled skin, many have thin ridges running along their backs, but they generally lack "warts" as in typical toads. They are excellent jumpers due to their long, slender legs. The typical webbing found on their hind feet allows for easy movement through water. Coloration is mostly greens and browns above, with darker and yellowish spots.
Pooperační a poúrazové rány
Hojení poúrazových a pooperačních ran může být komplikováno různým způsobem. V krátkém časovém horizontu (tj. do měsíce od operace) může být hojení rány komplikováno vznikem hematomu v ráně, séromu, abscesu nebo tzv. rannou dehiscencí (spontánní rozpad rány). Mezi komplikace hojení, které mohou vzniknout i po delší době od operace, patří například mechanické rozvolnění v místě rány, kýly, píštěle, hypertrofické jizvy či keloidy.
Úrazové rány vzniklé v důsledku ostrého poranění mají vyšší riziko vzniku infekčních komplikací, protože při poranění dochází často ke kontaminaci rány mikroorganismy, které se vyskytují v okolí. Nevhodné ošetření rány v rámci poskytnutí první pomoci může pravděpodobnost pozdějšího hnisání zvýšit.
Z dlouhodobého hlediska má na vznik těchto komplikací vliv řada faktorů: tzv. komorbidity a účinky podávaných léků, typ operace a operační technika a také péče o ránu v pooperačním období.
Domácí péče o poúrazové rány. Video webu Zahojime.cz
V Knihovně ran zjistíte, že každou nehojící se ránu jde řešit!
Časné poruchy hojení akutní rány
Za časné poruchy hojení akutní rány se považují komplikace vzniklé do měsíce od operace.
Hematom
Nahromadění tekuté nebo sražené krve v ráně.
Sérom
Nahromadění nažloutlé tekutiny v ráně.
Absces
Nahromadění hnisu v ráně.
Stehový absces
Ranná dehiscence
Spontánní rozpad zašité rány, který se projevuje oddálením sešitých okrajů rány a odhalením hlubších struktur v ráně.
Pozdní poruchy hojení akutní rány
Pozdní poruchy hojení akutní rány mohou vzniknout i po delší době od operace.
Píštěle
Na povrchu kůže se manifestuje jako drobná rána s neustávající rannou sekrecí, píštěle mohou zasahovat různě hluboko do podkoží.
Kýla
Oslabení břišní stěny v místě jizvy, projevující se po aktivaci břišních svalů jako vyklenutí stěny břicha.
Infekce v místě chirurgického výkonu
Infekce poúrazové rány lýtka.
Foto archiv MUDr. Jan Stryja, Ph.D.
Foto archiv MUDr. Jan Stryja, Ph.D.
Co je to infekce v místě chirurgického výkonu?
Jako infekce v místě chirurgického výkonu se označují infekce, které do třiceti dnů od operace postihnou tkáně v místě operace. Zasažena může být oblast operační rány nebo i hlubší struktury a orgány. O vzniku infekce v místě operačního výkonu rozhoduje především bakteriální kontaminace rány, ke které dochází při ostrém poranění nebo v průběhu operace. Do rány a operačního pole se mohou baktérie dostat buď po otevření některých tělesných systémů, které jsou mikroorganismy přirozeně osídleny (např. střevo), nebo výjimečně z okolí (např. prostřednictvím kapének infekčního aerosolu nebo při nedostatečném dodržování zásad sterility nástrojů a pomůcek při operaci).
Jak často vznikají infekce pooperačních ran?
Infekce pooperačních ran vznikají asi u 2 – 15 % pacientů po operaci. Jsou častější u akutních operací bez možnosti důkladnější předoperační přípravy pacienta (např. operací pro náhlé příhody břišní, u operací na trávicím systému), u pacientů s léky na ředění krve, dlouhodobou léčbou kortikoidy apod. Vzácnější jsou infekce u čistých ortopedických operačních výkonů, kardiochirurgických a neurochirurgických zákroků.
Jsou infekce pooperačních a poúrazových ran nebezpečné? Jak a kde se léčí?
Závažnost infekce závisí na jejím rozsahu. Povrchní infekce tvoří v případě infekcí v místě chirurgického výkonu asi polovinu celkového počtu chirurgických infekcí. Jsou pro pacienty sice nepříjemnou komplikací, v zásadě ale dobře odpovídají na léčbu a nejsou závažným zdravotním problémem. Jejich léčba vyžaduje správné chirurgické ošetření rány, většinou ale není nutná hospitalizace a ke zhojení infekce dochází řádově během několika dnů. K lokálnímu ošetření lze použít antimikrobiální krytí vlhké terapie. U pacientů s hlubokou infekcí, kteří tvoří asi 30% hlášených infekcí po chirurgických výkonech, je kromě řádného chirurgického ošetření rány nutné často nasadit antibiotika, lokálně se aplikují antiseptická krytí, obklady a výplachy, lokální léčba se může doplnit podtlakovou terapií rány a pacienti jsou často léčeni za hospitalizace na chirurgickém oddělení. Orgánové infekce (tvoří asi 20% hlášených infekcí) mají nejzávažnější následky, jejich léčba vyžaduje hospitalizaci, reoperace, cílenou antibiotickou léčbu a další specializované postupy. Orgánové infekce v místě operačního výkonu mají zvýšenou mortalitu, jejich léčba je finančně i časově náročná.